Reklama - spotřebitelský a psychologický pohled II.

Rozsáhlý metodický balíček pro učitele SŠ. Cíl lekce: Student chápe vliv emocí na motivaci při spotřebitelském rozhodování, umí posat některé faktory, které mohou narušit objektivitu našeho vnímání. Reflektuje vliv barev na vnímání různých předmětů, chutí, dotykových a motorických vněmů, zná termín podprahová reklama a některé jazykové triky vyskytující se ve sloganech a reklamních sděleních. Chápe, jak a proč se zkoumá cílová skupina pro jednotlivé výrobky, zná proces tvorby image značky. Vnímá kulturní rozdíly a jejich význam při tvorbě reklamní kampaně a důležitost etiky v reklamě. Dokáže odhalit psychologické metody a techniky používané v marketingových průzkumech.

Věková skupina: studenti 2-4. ročníku středních škol

Subjektivita poznávacích procesů: percepce, pozornost, paměť, zpracování informací, vnímání barev, podprahová reklama, jazyk reklamy

Kolik lidí, tolik názorů a tolik pohledů na stejnou věc

Už se vám někdy stalo, že to, co je bílé, jste pokládali za šedivé? Anebo jste se spletli a šikmé linie se vám zdály dokonale rovné či naopak? Stalo se někdy, že jste viděli kachnu, ale při druhém pohlédnutí jste zjistili, že se jedná o úplně jiné zvíře? (Viz obrazová příloha č.1 až č. 6.)

Existuje mnoho důvodů, proč každý z nás vnímá stejnou věc jinak.

Některé faktory, které mohou narušit objektivitu našeho vnímání

Obrázky k úkolu č. 9 ke stažení v pdf

Člověk vnímá a zpracovává podněty kolem sebe v poměru k něčemu jinému. Vybavujete si postavičky Asterixe a Obelixe? Kdybyste se postavili vedle Asterixe, jiní by vám pravděpodobně odhadovali o něco vyšší vzrůst a zdáli byste se možná trochu korpulentnější, než jste doopravdy. Naopak by tomu bylo, kdybyste stáli po boku Obelixe.

To, jak vnímáme danou věc, záleží na tom, k čemu ji přirovnáme. Když máte zrovna v peněžence 1000 Kč na běžnou útratu, svačina za 20 Kč bude pro vás levná. Jinak tomu bude např. těsně před výplatou kapesného, když v peněžence máte jen pár drobných. Podobný princip funguje při zkoušení. Když bude před vámi odpovídat žák, který toho ví ještě mnohem méně než vy, je velice pravděpodobné, že budete hodnoceni lépe, než kdyby před vámi odpovídal premiant třídy.

A teď si všichni zkuste vybavit jednu konkrétní epizodu ze školního výletu. I když mluvíme o jedné situaci, které jste se všichni zúčastnili, zcela určitě si každý z vás představil něco trochu jiného.

Člověk vnímá a zpracovává podněty ze svého okolí podle toho, co je pro něj situačně důležité, jaké jsou jeho hodnotové orientace, potřeby a zájmy, cíle, a jaké zkušenosti jsou zaznamenány v jeho paměti a v celkovém poznávacím systému. Vybírá si z podnětů, které na něj objektivně působí, většinou ty, které jeho obraz o světě potvrzují a doplňují.

Když přijdete s rodinou na návštěvu ke známým, u kterých jste ještě nebyli, ocitnete se v novém prostředí plném různých detailů. Na druhý den byste jen stěží vyjmenovali většinu z nich. Možná vás zaujal plakát, kterého si rodiče ani nevšimli. Maminka si bude pamatovat barvu a vzor přehozu, který ji něčím zaujal, a také si vybaví šálky, z kterých jste pili kávu.  Všimla si, že před vchodem stálo tmavě modré auto, ovšem už nedokáže říci, jaké bylo značky. Táta zase ví s jistotou, že to byl Ford Fiesta, ale jaké byl barvy, to už si nevzpomene. I když jste byli ve stejném prostředí, vaše vjemy jsou rozdílné. Každý z vás totiž věnoval pozornost tomu, co je mu bližší.

Často jsme také ovlivňováni lidmi ve skupině. Pokud cítíme uvolněnou atmosféru a emocionální nadšení, necháme se častěji strhnout. Kdybychom se ocitli ve skupině lidí, která je naladěná kriticky, také zaujímáme kritičtější postoje. Tyto principy často využívají prodejci při prezentaci svých výrobků. Pozvou např. své potenciální zákazníky na výlet, kde se je snaží pozitivně emocionálně vyladit.

Obecně je vnímání charakterizováno tím, že se jedná o aktivní proces, zprostředkovaný smyslovými orgány a zpracovaný v mozku do podoby mentální reprezentace předmětu vnímání. To, že každý z nás vnímá trochu jinak, je také zapříčiněno tím, že vnímáme nejen vnější prostředí, ale i své vnitřní reakce, prožitky svého těla, a velice často dochází k tomu, že se tyto zdroje prolínají. Reklamní sdělení představuje vnější podnět, ale obsah tohoto sdělení může vyvolávat i méně nebo více výrazné prožitky tělesné (pocit hladu, sexuální vzrušení, něhu, zhnusení apod.) Tělesné prožitky doprovázející vnímání reklamy se samozřejmě promítnou do jejího mentálního obrazu.

Barvy v reklamě

Psychologické významy barev jsou pro reklamu velice důležité. Přestože se individuální preference jednotlivých barev a odstínů u lidí velmi odlišují, empirické výzkumy ukazují výsledky, které mají obecnou platnost. V marketingových komunikacích se využívají barvy, s ohledem na schopnost vyvolat různé emoce, kterými lze posílit některé vlastnosti výrobku ve smyslové rovině.

Vliv barev na vnímání předmětů, emocí, chutí, dotykových a motorických vjemů

Úkol pro žáky č. 10.:

Berhens (1991) popisuje působení barev ve vazbě na obecné asociace a asociace spojené s objektem.

K pojmu percepce se také váže podprahové vnímání. Jedná se o situaci, kdy si člověk neuvědomuje existenci stimulu, ale ten působí na jeho podvědomí a ovlivňuje ho.

Termín podprahová  reklama

Úkol pro žáky č. 10.:

Strach z reklam, které divákem manipulují, aniž by dostal šanci vědomě to zaznamenat, se rozšířil na konci padesátých let.

Pan Jaromíra Volek z Fakulty sociálních studií v Brně, který se podprahovými reklamami zabývá, vysvětluje v pořadu pro Rádio Strahov:

Celé téma otevřel James Vicary. V roce 1957 ve společnosti, ve které pracoval, sestrojili takzvaný tachistoskop, který do normální filmové projekce promítá ještě další obrázky na úrovni třítisícin sekundy, které tam blikají. V jeho případě to byly informace pro diváky v kině, aby pili víc Coca Colu a jedli popcorn a potom zjistil, že skutečně jedli víc popcornu a pili víc Coca Coly.

Bavíme se o podprahových informacích. Jejich již klasickým příkladem jsou dodatečná políčka vkládaná do filmového pásu. Na takovém políčku může být například napsaný příkaz, který nám manipulátor chce vnutit. Při běžné projekci si ničeho nevšimneme. Nápis jsme sice smysly zaregistrovali, ale vnímali jsme ho pouze podprahově – zapsal se přímo do našeho podvědomí.

 „Jeden z posluchačů, který si půjčil v jedné brněnské půjčovně slavné večerníčky pro děti od pana Pojara, Pane, pojďte si hrát, tak identifikoval v těchto večerníčcích skutečně čistě podprahově zakompované sdělení… v jedné té sekvenci je to poměrně jednoznačné, v té chvíli, když si to rozfázujete, tak je tam rozložené sdělení HLASUJTE PRO MÍR. Je to natočeno někdy v roce 1965 nebo 1967, zatím se nám nepodařilo zjistit, proč to tam je, jakým způsobem se to tam dostalo.“

Jaký je efekt takto sdělovaných informací? Dokáže nás něco, co vědomě nedokážeme zaregistrovat, přimět k jednání, které bychom vědomě nevykonali? V roce 1958 vědci ověřovali pravdivost výsledků  J.M. Vicaryho. Zopakovali experiment a ukázalo se, že se mohlo jednat o náhodu, nebo prostě výsledky byly falešné. Když po pěti letech Vicary přiznal, že celý výzkum zfalšoval, bylo pozdě, myšlenka už zapustila kořeny.  Další výzkumy mnohých vědců ukázaly, že efekty podprahové reklamy, jestli vůbec existují, jsou velice slabé a krátkodobé. Jiné výzkumy zase ukazují, že je tomu přesně naopak, tedy že podprahové reklamy mají velice silný účinek.

Ať už tak, či onak, platný český zákon o reklamě hned v druhém paragrafu hlásá: „Zakazuje se reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala.“ Ustanovení se do zákona dostalo navzdory skutečnosti, že nikdo opravdovou podprahovou reklamu nikdy nevyužíval a ani neprokázal její účinnost (viz výše Medvědi od Kolína...). Pověsti o zneužívání podprahových signálů se však šířily po několik desetiletí a to bylo zřejmě důležitější.

Jazyk v reklamě

Pro účinnou reklamu jsou důležitá slova. To, že tato slova musí být poutavá a přesvědčivá, je samozřejmostí, ale stejnou věc je přece možné říci mnoha způsoby a v různých situacích. Když obdržíte novoroční přání od svého bývalého dodavatele, je vysoce pravděpodobné, že se vám tímto gestem bude chtít mimo jiné připomenout.

Jak vsugerovat něco, co není úplnou pravdou, a přitom nelhat? Tady mohou pomoci otázky. Např.:

Kde koupíte nejlevnější okna ve vašem regionu? Vítejte v nových prodejnách OKF!

Logicky vzato tyto věty netvrdí, že nejlevnější okna jsou k dostání v OKF, ale většina spotřebitelů bude takto reklamu vnímat. Podobný mechanismus funguje u otázky: „Už jste přemýšleli o tom, proč na cestách jezdí tolik Fordů Transitů?“ Pravděpodobně nebudeme přemýšlet, kolik Fordů znamená „tolik“.  Logicky „tolik“ může znamenat několik nebo několik stovek tisíc. Ovšem autor této reklamy počítal s tím, že si spotřebitel pod mnohoznačným „tolik“ bude představovat velká a ne malá čísla.

Číselné operace v reklamách bývají často zrádné. Pokud se jedná o slevy, tak používání procent na rozdíl od konkrétních finančních obnosů není náhodné. Často slyšíte, že při nákupu jogurtu či sušenek ušetříte 10% z původní ceny. Když se mluví o slevě na automobil (a jedná se také o 10 % slevu), hodnotu uslyšíte v korunách (např. 35 000,- Kč). Samozřejmě sleva 80 halířů u jogurtu za 8 Kč,- nezní seriozně a v druhém případě 35 000,- udělá určitě větší dojem než 10 %.

Identita značky: na základě charakteristiky cílové skupiny značce je přiřazen nějaký „image“. Dostává svou tvář, pohlaví, způsob řeči, symbol, cíl

Lidé si rychle vytvářejí asociace ke „svým“ značkám. Zdá se, že jsou schopni spojovat značky se zvířaty, s lidmi a emocemi. Výrobci se tuto schopnost snaží využít a podporují ji tím, že tvoří jisté ikony, maskoty či charaktery daných značek.

Příkladem může být na trhu velice úspěšná aviváž Azurit, kterou si většina z nás představí jako něžného a měkkého králíčka. Když mluvíme o Pepsi, vybaví se nám mladý člověk sportovního stylu. Jedná-li se o asociace s emocemi nebo prožitky, příkladem může být  Tatranka, která by se měla v povědomí spotřebitelů pojit s dobrodružstvím, aktivitou. 

Značky a výrobky se velice podobají lidem – ty, které sklízí úspěch, mají často velice výrazný charakter. Ovšem než začneme uvažovat, jak by se mohla daná značka či konkrétní výrobek prezentovat, je důležité zjistit, kdo bude jejich odběratelem. Volba cílové skupiny je nesmírně důležitá… pro určení charakteru značky a tím také pro správnou strategii propagace.

Jak na to?

Značka má svou tvář

Představování značek se příliš neliší od představování lidí. Lidé si snadněji zapamatují jména osob, s nimiž se seznamují osobně. Zapamatovat si jméno např. po telefonu je mnohem náročnější. Lidé si dobře pamatují obličeje, s abstraktními jmény mají potíže. Obličej značky neznamená nutně lidský obličej, i když je to jedna z možností. V jazyce značek nejčastěji promlouvají loga. Kvalitní firemní image je jedním z důležitých pilířů marketingové komunikace. Firemní logo, jimž se společnost prezentuje, je bezesporu základním grafickým prvkem, který je neoddělitelně spojen s firmou, jejími produkty a službami. Logo může zahrnovat textové i grafické prvky a jeho cílem je vybudovat výraznou a lehce zapamatovatelnou vizuální identitu.

Co si vybavíte, když vidíte fajfku, buřinku, kovboje s cigaretou v ústech? Dokážete tyto symboly přiřadit konkrétním firmám (Nike, Česká spořitelna, Marlboro)?. Většina z vás s tím nebude mít asi větší potíže.

Značka umí komunikovat

Někdy stačí uslyšet pár vět a už víte, zda vám je způsob komunikace druhého člověka blízký či nikoli. Pro vytvoření žádoucího vztahu spotřebitele a značky je způsob, jakým značka promlouvá, nesmírně důležitý. Některé styly nejsou populární, jiné značky mohou působit arogantně, nebo se netrefily do jazyku svých spotřebitelů. Zato hesla a reklamní slogany, které se uchytí nebo dokonce přejdou do hovorové řeči, zaručují komerční úspěch. I tady je opět velice důležité pamatovat, ke komu má slogan promlouvat. Eurotel oslovuje dvě rozdílné cílové skupiny hesly „Více ze života“ a „Vo co go?“

Některé jazykové triky vyskytující se ve sloganech a reklamních sděleních

Úkol pro žáky č. 14: 

Méně bývá více

Výrobce musí přesně vědět, co může nabídnout. Nebývá dobrou taktikou snažit se přesvědčit spotřebitele, že výrobek „je dobrý na všechno“. Bylo by příliš, chtít po spotřebiteli, aby uvěřil, že nově představená značka mu nabízí mnohostranný užitek. Nepůsobí to prostě důvěryhodně.

Nemůžeme také očekávat, že spotřebitel přečte reklamu od začátku až do konce nebo se bude plně soustředit na celý reklamní šot. Proto ať se spotřebitelovy oči zastaví na kterémkoli místě reklamy, či kdykoli začne věnovat pozornost reklamě v televizi, vždy se mu musí dostat stejného poselství. Sdělená zpráva musí být všude identická – ve vizuální části, v nadpisu, v komentáři a shrnutá v závěrečném tvrzení.

Přiváže vás závazek

Pokud neexistuje u spotřebitele vztah ke značce, bude zkoušet – jednou to, podruhé zase jinou. Požadujeme-li po spotřebiteli určitý závazek, existuje veliká pravděpodobnost, že si k dané značce vytvoří kladný vztah. Věc je v tom, aby zákazník chtěl věnovat nějaké úsilí, např. vyplnil dotazník, poslal kupón, vymyslel slogan atd. Pokud už si někdo najde čas a dá si práci, aby např. vyplnil dotazník, našel obálku a koupil známku, tak na danou značku hned tak nezapomene. I když si výrobek na základě reklamy nezakoupí, jasně vyjádří svůj závazek k dané značce. Ve většině případů nejde v reklamě o to, upoutat pozornost spotřebitele za každou cenu, jako o to, zanechat ten správný dojem. Stejným způsobem fungují ochutnávky různého druhu, vzorky či propagační akce ve formě výletů o kterých jsme se zmiňovali výše. Spotřebitelovu pozornost snadno upoutá živost, vtip, nebo hezký design. Pokud ovšem tyto vlastnosti nejsou podloženy kvalitní podstatou, příště může spotřebitele zlákat jiná značka.

Jak a proč se zkoumají cílové skupiny pro jednotlivé výrobky

Proces tvorby image značky.

Obr. 7. Psychowalkman

Mezikulturní specifika

Kultura je souhrn norem, hodnot a zvyků, které člověku slouží k orientaci v dané společnosti a mají vliv na jeho chování. Určité rysy kultury se promítají do spotřebního chování a ovlivňují ho. Tzv. kulturní učení tvaruje rodina, škola, ale také media, jejichž význam s rozvojem nových technologii stále vzrůstá. Důležitými prvky kultury jsou zvyky, hodnoty a symboly.

Kulturní rozdíly a jejich význam při tvorbě reklamní kampaně

Úkol pro žáky č. 16. :

7. Etická otázka reklamy

Kodex – zásady etické reklamní praxe v České republice vydává Rada pro Reklamu s cílem, aby reklama v ČR sloužila k informování veřejnosti, byla pravdivá, čestná a slušná, svým obsahem a formou respektovala český právní řád i mezinárodně uznávané zásady reklamní praxe.

Důležitost etiky v reklamě

Obrázky z reklam v pdf ke stažení  

A nyní blíže k jednotlivým reklamám:

Obrázek č. 8 a 9: Whisky Jim Beam je značka proslulá velice kontroverzní reklamní kampaní (viz níže vysvětlivky k obr. 12). Reklamní kampaň útočí na cílovou skupinu mužů se sklony k alkoholismu a agresivnějšímu chování a mnohdy má jasně opilecký či sexuální podtext. Na prvním obrázku vidíme skupinku rozjařených mužů a vedle nápis: „Na rozdíl od vaší přítelkyně, tahle se vás nikdy nebude ptát, kam ten vztah vede.“ Na druhém obrázku (č. 9) vidíme partu kamarádů kolem stolu a pod tím nápis: „Dobrý Bourbon, kostky ledu a jakékoli sklenice jsou čisté.“

Obrázek č. 10: jedná se o reklamu, která vychází z biblického motivu „Poslední večeře“. Výtvarně vychází ze známého stejnojmenného obrazu Leonarda Da Vinciho. Reklama byla soudně napadena ve Vatikánu jako hrubě urážející náboženské cítění.

Obrázek č. 11: Jedna ze série reklam na oblečení Diesel se sexuálním podtextem.

Obrázek č. 12: Další reklama na whisky Jim Beam, tentokrát ještě kontroverznější. Podívejte se pozorně na bederní oblast muže na obrázku. Jsou zde jakési podivně zakřivené znaky. Nyní se podívejte na zvětšeninu dole (obrázek č. 15). Po pozornějším prozkoumání zjistíte, že se jedná o písmena S e x. „e“ je poněkud obrácené a zprohýbané, ale „S“ a „x“ jsou rozeznatelné dostatečně. V tomto případě se tedy jedná o téměř podprahově vnímatelnou reklamu, útočící na sexuální pud spotřebitele-konzumenta.

Obrázek č. 15

Obrázek č. 13: Zajímavá reklama, která je sice mírně lechtivá, přesto velice etická, neboť propaguje zákaz výroby kožešin ze zvířat (Fur = kožešina). Ona slečna na obrázku není nikdo jiný než Pamela Anderson, známá celebrita z Pobřežní hlídky.

Obrázek č. 14: Příklad tuzemské reklamy, která před nedávnem způsobila velký mediální skandál v České republice. Rádio Kiss 98 zde propaguje odsouzený vrah Jiří Kajínek, toho času ve vězení. Některé reklamní kampaně už dopředu počítají s tím, že jejich „skandální charakter vzbudí pozornost a bude kolem nich hodně mediálního humbuku.

Marketingový výzkum: používané metody a techniky

Psychologické techniky se používají jak pří výzkumu trhu, který pomáhá při určení cílové skupiny, tak pří komunikačním výzkumu, jehož  cílem je zjištění, jak nejefektivněji danou skupinu oslovit. Psychologie slouží také pří vlastním výzkumu účinnosti propagačních prostředků.

Psychologické metody jsou systematické postupy, kterými se psychologové snaží objektivně zachytit a prozkoumat, co se děje v lidské psychice.

Základní metody jsou:

• Dotazování (založené na výpovědi spotřebitelů)
• Pozorování (zaměřené na chování člověka v procesu nákupu, spotřeby a přijímání reklamy
• Experiment (ovlivňování situace a zkoumání reakcí)
• Analýza věcných skutečností (např. zkoumání odezvy na uveřejnění reklamních kupónů)

Často se používají kombinace těchto metod. Technika je konkrétnější termín než metoda a vystihuje určitý způsob provedení. Existuje velice mnoho technik ke každé metodě. My si přiblížíme pouze malý výřez týkající se poměrně často využívaných projekčních testů.

Obrázkové testy: Reprezentativní skupině testovaných lidí ukazujeme obrázky, na nichž jsou znázorněny situace, které se vztahují k předmětu výzkumu. Zjišťujeme reakci dotázaného na tyto obrázky.

Bubble-test: Respondent dostane obrázek, na němž je jednoduchá stylizovaná postavička jedné nebo více osob s bublinami nakreslenými od úst, do které se vpisuje co říkají. Zajímavou variantou je kombinace dvou bublin, do kterých se zapisuje, co postava říká a co si přitom myslí.

(Viz. Obrázek č. 16)

Obrázek č. 16

Fyziognomický test: Obrazová technika, která spočívá na principu přiřazování. Respondentům jsou předloženy malované nebo fotografické portréty mužů a žen, které představují typy různých lidí, lišících se věkem, úrovní vzdělání, profesí atd. Respondenti mají za úkol vybrat z nich ty, které se dle jejich názoru „hodí“ k určité značce, výrobku, službě apod. Součástí této techniky je také vyjádření k jednotlivým tvářím, jejich charakteristiky. Výsledky přiřazování a subjektivní charakteristiky podnětového materiálu umožňují získat cenné informace o postojích, motivaci a image. (Viz. Obrázek č. x)

Kresebné techniky: stejně jako obrazové techniky mají řadu podob. Jejich společným rysem je to, že respondent něco nakreslí. Analýza kresby nám umožní proniknout k hlubším vrstvám neuvědomované skutečnosti, které ovlivňují naše chování.

Test barev: Jde o techniku, jejíž pomocí se měří emoce a postoje individuálního respondenta. Test je založen na symbolickém obsahu barvy a v propagačním výzkumu se využívá např. při analýze symbolických prvků. Význam barev z hlediska vnímání a využití psychologických poznatků o barvách je popsán výše.

Test tvarů: Podobně jako barvy, i tvary mohou mít emocionální obsah a symbolický význam. Respondentům předložíme tabulku nebo karty s různými tvary a zjišťujeme, které z nich považuje dotázaný za odpovídající pro propagovaný výrobek. Po výběru se zjišťuje důvody volby.

Psychologické metody a techniky používané v marketingových průzkumech

Referenční a informační odkazy na relevantní:

Webové stránky:

http://lidovky.zpravy.cz/podprahova-reklama-pry-zabira-dko-/ln_veda.asp?c=A060427_084444_ln_veda_hlm

Podprahová reklama

http://www.marketingovenoviny.cz/index.php3?Action=View&ARTICLE_ID=4129

Kupní proces

http://www.finpedia.cz/nakupy/kupni-proces

Tvorba loga

 http://fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp?r=fi_osobni&c=A050124_141940_fi_osobni_vra

Psychologické vlivy při nakupování

http://www.jakasi.cz/jake-jsou-psychologicke-vlivy-pri-nakupnich-chovani/

Psychologie ekonomického chování

https://www.kosmas.cz/knihy/181313/psychologie-a-sociologie-ekonomickeho-chovani/

Reklama jako fenomén současné doby

http://www.hr-server.cz/common/vlastni_clanek_detail.asp?c_id=219&o_id=1466

Moderní strategie tvůrců reklam

Odborné studie:

Lipovetsky, G. (2001). Éra prázdnoty. Praha: Prostor.
Tellis, G., J. (2000). Reklama a podpora prodeje. Praha: Grada.
Toscani, O. (1996). Reklama je navoněná zdechlina. Praha: Slovart.
Volek, J. (1999) Televize a každodennost. Disertační práce. Brno FSS MU.
Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál.
Vysekalová, J. a Komárková, R. (2001). Psychologie reklamy. Praha: Grada.
Vysekalová, J (2004). Psychologie spotřebitele. Jak zákazníci nakupují. Praha: Grada.
Ritter, J.: Moderní reklama: Umění zaujmout, Management Press, Praha 1995
Doliński Dariusz, Psychologiczne mechanizmy reklamy, GWP, Gdaňsk 2003
Susan Sewellová, Umíte dělat reklamu? Nakladatelství Svoboda, Praha 1994
David Ogilvy, Zpověď muže, který umí reklamu, Pragma, Praha 1987
Sergio Zyman, Konec reklamy jak jsme ji dosud znali, Management press, Praha 2004
Zdeněk Rozbořil, Novodobá reklama hledá svůj smysl, Psychologie dnes, Portal, s.r.o., 4. číslo, 2006                                        

• Slovník pojmů
• O projektu
• Kontakt