MOTIVACE:

Aktivitu začneme otázkou: Kde (na kterém místě, při které činnosti) můžeme nejsnáze ovlivnit životní prostředí? Žáci samozřejmě vědí, že životní prostředí se má chránit, ale nemají příliš představu jak. Že přírodu ničí nejvíc továrny, čili výroba, to chápou, ale neuvědomují si, že na konci onoho „řetězce zkázy“ stojí spotřebitelé – my všichni, kteří nakupujeme. Takže odpověď na úvodní otázku zní − v obchodě. Tam jedině máme možnost koupit − nekoupit a rozhodnout tak, zda se daná věc má dál vyrábět, či nikoliv. Dnes už praktická ekologie neznamená, že se musíme nutně v něčem omezit. Mnoho výrobců již začíná v boji o zákazníka postupovat uvědoměle a nabízí výrobky (respektive jejich obaly), které umožňují další zužitkování. Když nakupujeme a v obchodě mají od téhož výrobku několik různých značek, podle čeho vybíráme? Nejčastěji podle ceny, podle záruční doby, bohužel často jen podle toho, jestli jsme o tom slyšeli v reklamě. Vlastenci třeba hledí na to, zda jde o český výrobek, jiní zase naopak dávají přednost zahraničním produktům. My však teď zkusíme nakupovat podle ekologického hlediska.
 

REALIZACE:

Žáci jsou uvedeni do třídy – simulovaného obchodu, kde je vystaveno množství výrobků (stačí samozřejmě jen obal). Každý žák dostanete seznam, co je třeba nakoupit.  U každé položky však mají žáci několik výrobků odlišných značek. Jejich úkolem je zaškrtnout u každé položky ten výrobek, o kterém si myslí, že je pro životní prostředí nejvhodnější. Před nákupem můžeme žákům připomenout několik zásad „Na co hledíme“: 1) vyhýbat se výrobkům na jedno použití, 2) lze-li obal vrátit znovu do oběhu (jestli je vratný), 3) lze-li obal recyklovat (dát do sběru), 4) jak ekologicky škodlivá je výroba. (Např. hliník je z ekologického hlediska nejnešetrnější materiál − při jeho výrobě se spotřebovává nejvíce energie.)
Žáci poté chodí po obchodě, prohlížejí si nabízené zboží a zapisují si do svého seznamu, co by si vybraly. Po ukončení nákupu společně vyhodnotíme a prodiskutujeme zvolené výrobky. Každý si u svého seznamu zaškrtne, u kterých položek nakoupil dobře, doplní proč a zapíše si body. Výsledek vypovídá o tom, jak by se který žák dokázal v obchodě chovat ekologicky, kdyby chtěl.
Nakonec lze s žáky diskutovat o tom, jak je pro ně příroda nebo zdravé životní prostředí důležité. Nejčastější námitkou bývá: To já stejně neovlivním. Můžeme odpovědět, že nelze své neodpovědné chování odůvodnit tím, že ostatní se chovají stejně, nebo dokonce hůř. Chceme-li změnit svět, nezbývá nám než začít tam, kde něco změnit můžeme nejsnáze – u sebe.

Zdroje a odkazy