Konspirační teorie
Hlavní stránka / Pro učitele / Konspirační teorie
Cíl lekce: Studenti se naučí odlišit empiricky ověřitelnou teorii či popis událostí od konspirační teorie; naučí se základně orientovat v hodnocení věrohodnosti informačních zdrojů šířících konspirační teorie a kriticky hodnotit argumenty tyto teorie obhajující i odmítající. Studenti si osvojují kritický a analytický postoj ke konspiračním teoriím.
Časový rámec: 2 vyučovací hodiny
Předměty: Občanská výchova, Dějepis, ZSV
Nástroje a pomůcky: Připojení k internetu, vystřižené karty Konspirací, původní text Protokolů sionských mudrců (stáhnout text)
Metodologie:
AKTIVITA 1
Konspirační teorie
Učitel uvede lekci otázkami:
- Víte, co je konspirační teorie?
- Znáte z historie nebo současnosti nějakou konspirační teorii?
Učitel vysvětluje pojem konspirační teorie (viz Texty pro výuku). Na tabuli píše jednotlivé příklady konspiračních teorií pod sebe do sloupců a rozděluje je do kategorií podle příslušnosti do témat:
SVĚTOVLÁDA ZDRAVÍ VESMÍR VRAŽDY
Poté se studentů ptá, proč tyto případy zařadili mezi konspirační teorie. Porovnává jejich charakteristiky se skutečnou definicí konspirační teorie.
Práce s kartami (viz Texty pro výuku)
Učitel nechá po třídě kolovat balíček karet s konspiracemi a nechá každého studenta vybrat si kartu, kterou chce. Karty vytiskne v takovém počtu, aby odpovídal počtu studentů ve třídě s tím, že jednotlivé karty mohou být vytištěny v libovolném počtu, tedy mohou se opakovat.
Poté poprosí studenty, aby se rozsadili tak, aby držitelé jedné konspirační karty si sesedli k sobě.
Práce ve skupinách. Studenti debatují o konspiracích na svých kartách mezi sebou a píší seznam argumentů, které podporují danou teorii a které ji naopak usvědčují ze lži. Je možné, že v dané skupině se najdou studenti, kteří budou teorii obhajovat, což ovšem není na škodu a je možné v rámci diskuse přicházet s různými argumenty. Učitel by v této fázi měl diskusi podporovat.
Mají-li studenti argumenty pro a proti sepsány, vystoupí vždy jeden student z každé skupiny a shrne všechny argumenty, k nimž se členové skupiny dobrali, tedy pro a proti. Po každém vystoupení mohou reagovat studenti z jiných skupin námitkami či dotazy.
Učitel poté jednotlivá zjištění shrne, případně uvede na pravou míru.
Domácí úkol na příští lekci: projít si text Protokolů sionských mudrců (viz Nástroje a pomůcky).
AKTIVITA 2
Protokoly sionských mudrců
Učitel vysvětlí pojem Protokolů s využitím popisu v Textech pro výuku. Poté třídu rozdělí na dvě skupiny.
První skupina dostane úkol nalézt co největší počet argumentů, které mají obhajovat pravost Protokolů.
Druhá skupina bude hledat argumenty pro to, že se jedná o falzifikát.
Je záhodno, aby studenti měli v této fázi přístup k internetu a mohli aktivně vyhledávat jednotlivé argumenty na webu.
Obě skupiny si zvolí svého zástupce a ten po skončení práce ve skupinách přednese veškeré argumenty. Druhá skupina bude oponovat.
Učitel jednotlivé argumenty píše na tabuli do sekcí „Pro pravost“ a „Pro falzifikát“.
Úlohou učitele je řídit diskusi, ptát se a poukazovat na možné chyby v kritickém uvažování. Argumenty mohou mít různou váhu. Učitel se rovněž ptá na motivaci, která stojí za jednotlivými argumenty (antisemitismus, touha po jednoduché vysvětlení atd.)
Nakonec učitel zmíní, že část textů Protokolů byla opsána z knihy od Mauriceho Joly z roku 1864, spojující Napoleona III. s Niccolem Machiavellim. Některé statě jsou jasně převzaté a tento fakt se obecně považují za nejsilnější důkaz toho, že text byl falzifikátem.
TEXTY PRO VÝUKU: