Klamavá reklama, analýza informací
Hlavní stránka / Pro učitele / Klamavá reklama, analýza informací
Cíl lekce: Žák s porozuměním přečte a interpretuje předložený text. Žák chápe, že pokud slyší dva protichůdné názory, mohou být oba pravdivé na základě racionálních argumentů. Žák ví, že prostřednictvím médií (TV, tisk, sociální sítě) lze prosazovat určité názory a ovlivňovat veřejné mínění (reklama, politika), je si vědom propagandy. Žák ví, že na jeho rozhodování mají vliv vlastní preference. Žák ověřuje informace.
Věková skupina: od 8. třídy ZŠ výše
Časový rámec: 2 vyučovací hodiny
METODICKÝ POSTUP
1. vyučovací hodina
AKTIVITA 1
(Evokace – tichá pošta) – 20 minut
Ve skupinách po pěti si zahrajeme tichou poštu s libovolným textem z médií (novin, internet), ideálně kratší text popisující nějaký krátký příběh.
AKTIVITA 2
(Hra na parlament – Zákon o domácích úkolech) – 20 minut
Pomůcky: Pro každého ve skupině text, 2 protichůdné texty
Žáky rozdělíme na dvě přibližně stejné skupiny a rozdáme jim text o domácích úkolech. Každá skupina si připraví vystoupení v parlamentní rozpravě, kde obhajuje aspoň pět argumentů pro svůj návrh (domácí úkoly povinně versus žádné domácí úkoly).
Je třeba jasně stanovit pravidla (zejména neskákat do řeči, nerušit řečníka, ohraničit parlamentní hru – „Teď hru začínáme, … Teď hru končíme.“), můžeme nechat vymyslet pravidla samotnými žáky.
Text 1: Domácí úkoly povinně
Text 2: Žádné domácí úkoly
AKTIVTA 3
(reflexe) – 5 minut
Učitel položí shrnující otázky otázky, např. Jak vám bylo při obhajování argumentů, se kterými vnitřně nesouhlasíte? Jak byste sami za sebe hlasovali? Který argument protivníka je pro Vás přijatelný? V čem měly pravdu obě strany? Zkoušely některé argumenty zamlčovat, zamlžovat, ohýbat jejich význam?
2. vyučovací hodina
AKTIVITA 4
(Evokace) – 10 minut
Žák umí ověřovat informace. Žák ví, co je hoax
Na tabuli napíšeme citát bez klíčového slova:
„Chytrým a dlouhotrvajícím působením ……….. mohou lidé vidět ráj jako peklo, a naopak ráj jako nejhorší způsob života.“
Žáci mají uhodnout, jaké slovo v textu chybí. Pokud na ně nemohou přijít, zahrají si „šibenici“ (klíčové slovo je „propagandy“. Dále mají žáci tipnout autora citátu (Adolf Hitler).
AKTIVITA 5
(Propaganda, práce ve trojicích) – 5 + 10 minut
Pomůcky: papír A4, penál
1. Každá trojice vymyslí a stručně zapíše (max. tři věty), co je to propaganda (= rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání velké skupiny lidí).
2. Dále vymyslí přívlastky ke slovu propaganda (nacistická, komunistická, náboženská, americká, ruská, čínská, protiamerická, protiruská, protiromská, …).
3. Napíší, jaký je rozdíl mezi slovem propaganda a propagace (vyzdvihuje klady).
4. Vymyslete propagandistická slova, která
a) očerňují (např.: byrokracie, parazit, politika, intelektuál, elita, krize, kolaps, destrukce, chamtivý, lež, lichý, falešný, mrhání, ohrožení, donutit, selhání, zánik, zneužití, zrada);
b) oslavují (např.: aktivní, důvěra, hnutí, hrdý, lidský, mír, morální, naslouchat, naše, odvaha, péče, právo, pravda, prosperita, rodina, sen).
5. Která média jsou pro propagandu nejvhodnější? (Ta která zasáhnou nejvíce lidí – TV, tisk, internet, sociální sítě, velká shromáždění lidí.)
Aktivitu společně zapíšeme na tabuli nebo flipchart a zhodnotíme.
„Vnímavost velké masy je velmi omezená, jejich inteligence je malá, ale rychle zapomíná. Proto účinná propaganda musí být omezena jen na pár bodů, používá módní slova a určuje, co je žádoucí.“ A. Hitler, Mein Kampf
AKTIVITA 6
(Názorové bubliny – pohybová aktivita) – 5 minut
Žáci si stoupnou doprostřed volného prostoru. Podle zvolené odpovědi se přemístí do jednoho ze dvou určených míst na okraji prostoru. Kdo neví, zůstane nejprve uprostřed, organizátor je následně vyzve, aby se k někomu připojili. Následně se jich ptá, proč si vybrali tu či onu stranu.
Sparta nebo Slavie
Bůh nebo ateismus
Bílá nebo černá
Kočka nebo pes
Hory neb moře
Klobouk nebo čepice
Do sandálů s ponožkami nebo naboso
Coca Cola nebo Pepsi Cola
Léto nebo zima
Kamarádka nebo kamarád
Bačkory nebo pantofle
Rozum nebo srdce
AKTIVITA 7
(Reflexe) – 10 minut
Jak funguje naše rozhodování?
Do skupin po šesti rozdáme list z tímto textem:
Většina populace se rozhoduje podle následujících hledisek:
1. Přijímáme spíše ty informace, které podporují naše postoje, rozhodnutí a přesvědčení, a vyhýbáme se těm, které u nás vyvolávají pochybnosti. Tento výběr funguje samovolně a jsme při něm ovlivněni např. svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory.
2. Více vyhledáváme a snáze přijímáme informace, které potvrzují náš dosavadní názor a považujeme je za pravdivější a objektivnější. Stejná informace tak může u dvou uživatelů s rozdílným názorem na dané téma vyvolat zcela rozdílné reakce – Jednomu se jeví pravdivé a objektivní, druhý je vnímá jako zkreslené a manipulativní. Tato okolnost nás nutí shromažďovat a pamatovat si ty informace, které nám potvrzují naše názory.
Základem práce s informacemi je jejich ověřování z důvěryhodných zdrojů.
Motivace pro další aktivity
Lidovky.cz: MACHÁČEK: Bubliny na sociálních sítích? Co bude užitečnější než znárodnění Facebooku