Jedéééééém! Chrrrrchrrrrllll

Hlavní stránka / Pro učitele / Jedéééééém! Chrrrrchrrrrllll

4.12.2018

Cíl lekce: Žák si je vědom, že většina dopravních prostředků a výroba elektřiny nespotřebovává jen paliva a že jejich neviditelný odpad má velké negativní zdravotní důsledky pro člověka.

Pomůcky: flipchart, fixy, papíry A4, A6, psací potřeby, přístup k internetu

AKTIVITA 1 (Evokace – Spotřebováváme): Žáci se rozdělí do skupin po třech. Každá skupina na papíry formátu A6 zapíše nebo nakreslí vždy jednu aktivitu, kterou mohou vykonávat i děti (hru, činnost ve škole, doma apod.) a uvedou, co k ní potřebují.

Například: Vaření (suroviny, voda, energie, kuchyňské nářadí a nádobí) nebo pouštění draka (drak, volné prostranství, vítr, vhodné oblečení).

Každá trojice vybere aspoň jednu svoji aktivitu, kterou umístíme na flipchart, celkem aspoň 8 různých aktivit.

Shrnutí: Kdykoli chceme něco podnikat, potřebujeme k tomu nějakou surovinu, pomůcku, zdroj. Za většinu z nich musíme zaplatit nebo je od někoho dostaneme (suroviny, voda, pomůcky, elektřina), některé jsou volně k dispozici (prostranství, vítr, voda).

Otázka na závěr aktivity: Existuje nějaká lidská činnost, pro kterou nic nepotřebujeme?

AKTIVITA 2 (Brainstorming – Takřka vždy vytváříme odpad): Společně se zamýšlíme nad jednotlivými vybranými aktivitami a pokoušíme se určit, zda při jednotlivých aktivitách vznikají odpady, případně jaké, a zapisujeme je k příslušným aktivitám.

Například: Vaření – slupky, obaly, zbytky; pouštění draka (zbytky rozbitého draka) apod.

Doplňková aktivita: Víme, jak s odpadem naložit? Můžeme čárami spojit s příslušným kontejnerem.

Dvě otázky na závěr (pokud se témata během aktivity neobjevila):

1. Existuje nějaká lidská činnost, při které nevzniká odpad? Procházky po okolí, společné vyprávění, ...

2. Existuje nějaká lidská činnost, při které odpad vzniká, ale není vidět? Jsou to všechny aktivity, při kterých se spotřebovává elektrická energie (odpad z její výroby není vidět) nebo se spalují paliva (spaliny v konečném důsledku nejsou vidět).

Dále se budeme věnovat automobilismu, které děti považují za samozřejmou součást svého života.

AKTIVITA 3 (Samostatná práce s internetem): Ve dvojicích žáci vyhledávají informace o automobilismu. Vytvoříme sadu témat, na kterou hledají odpovědi, resp zajímavosti. Např.

První parní vůz

– 1769

– určen k vlečení těžkých děl

– rychlost až 4,5 km/h

– pracoval 12 minut, než došla pára

Ford Model T bylo první auto pro každého.

- přezdívka: Plechová Líza

- dřevěná karoserie potažená plechem

- 15 miliónů kusů

- mohl si ho pořídit skoro každý

- první automobil, který byl vyráběn na různých místech světa současně

Jaký je nejprodávanějším model auta v dějinách automobilismu?

- Toyota Corolla

- vyrobeno 31,6 milionu kusů v devíti generacích

- vyráběno od roku 1966 dosud

Co je autonomní vozidlo a kde jezdí?

- auto bez řidiče

– orientuje se pomocí počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu

– využívá radar, lidar, GPS a počítačové vidění

– USA, Německo, ČR

Co je elektromobil a v čem jsou výhody a nevýhody?

- jezdí na elektřinu

- výhoda neprodukuje emise při provozu

- jezdí na „špinavou“ elektřinu (získanou z fosilních paliv)

Atd.

Následuje společná prezentace výsledků.

AKTIVITA 4 (Skupinová práce – Přínosy a nevýhody používání aut): Žáky rozdělíme do dvou skupin na zastánce a odpůrce automobilismu. Jsou-li výrazně početně rozdílné názory, rozhodneme losem. Jedna skupina vymýšlí výhody a druhá nevýhody používání auta. Podle založení žáků můžeme střídavě nebo postupně prezentovat výsledky, u zralé skupiny cestou „parlamentní“ diskuse.

Příklad:

Přínosy

– lepší časová dostupnost (nezávislost na jízdních řádech hromadné dopravy)

– pohodlnost (člověk může cestovat sám)

– snadná a levná přeprava zavazadel

– dostupnost (skoro všude vedou cesty)

– dá se v autě přespat

– auto nás schová před deštěm

– poznáme více míst za jeden den

– výrobci aut i navazující odvětví (těžba, doprava, výroba, distribuce; stavby silnic a dálnic, mostů, tunelů) dávají lidem práci

– auto poskytuje lidem intimitu (bublina před vnějším světem)

– automobilové sporty

– využití automobilu ve volném čase, cestování na chaty, na dovolenou, do přírody

Zápory

– spotřeba surovin (při výrobě a provozu aut, při stavbě a opravách cest)

– zábor půdy při výstavbě silnic (zejména dálnic) a parkovišť

– úbytek zeleně v blízkosti komunikací

– zplodiny při výrobě a provozu aut (plyny a prachové částice)

– ekologické katastrofy při těžbě surovin

– zranění a úmrtí při dopravních nehodách

– dopravními kolapsy

– při dopravní zácpě ztížení práce policie a záchranářů

– hluk a vibrace

– finanční a časová zátěž při údržbě auta

– zbytečné užití automobilu ke krátkým cestám
– poplatky (povinné ručení, pojištění, silniční daň, mýtné, ...)

– machrování s velikostí a rychlostí

– porušování dopravních předpisů

AKTIVITA 5 (Hledání dvojic – Co čemu škodí?) – Automobilové zplodiny obsahují látky, které škodí. Většina z nich není vidět a ihned se rozptýlí do okolního prostředí. Každý žák si vylosuje jednu kartu a hledá k sobě dvojici (celkem deset dvojic), přizpůsobíme počtu žáků ve skupině.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	Mnohé z nich jsou mutagenní a karcinogenní (rakovinotvorné).
Olovo (Pb)	Olovnatý benzín byl v ČR od 1.1.2001 zakázán; olovo v emisích automobilů předtím desítky let způsobovalo především poškození mozku u dětí včetně poklesu jejich inteligence.
Aldehydy	Jsou vstřebávány v dýchacím a trávicím ústrojí, dráždí oči, sliznice, způsobují poruchy dýchání, kašel, nevolnost, astma, kožní alergie, zvyšují riziko rakoviny a leukémie.
Oxid uhelnatý (CO)	Blokuje přenos kyslíku krví.
Oxidy dusíku (NOxx)	Některé z nich způsobují již při malých koncentracích pocit dušení a nucení ke kašli, zvyšují pravděpodobnost onemocnění dýchacích cest.
Prachové částice (PM)	Vnikají hluboko do dýchacích cest, vážou na sebe různé škodliviny včetně karcinogenních látek.
Oxid siřičitý (SO2)	Vstřebává se v horních cestách dýchacích; automobilové emise obsahují sice jen malé množství SO2, ale může násobit efekt dalších látek.
Uhlovodíky (HC)	Některé skupiny uhlovodíků dráždí sliznici a oči, některé skupiny uhlovodíků mohou být karcinogenní.
Přízemní ozón (O3)	Chemickými reakcemi výfukových plynů za účasti slunečního záření vzniká fotochemický smog, který kromě dalších škodlivých látek obsahuje i ozón – ten je pro člověka jedovatý a např. snižuje schopnost plic vykonávat normální funkce.
Oxid uhličitý (CO2)	Sice přímo neškodí zdraví člověka, ale přispívá k tvorbě skleníkového efektu, který má za následek klimatické změny na Zemi.

AKTIVITA 6 (Co je nejhorší? – hlasování nohama) – Karty s tvrzeními vytiskneme na velký formát a rozmístíme po místnosti. Žáci si jednotlivá tvrzení přečtou a zůstanou stát (sedět) u toho, které jim připadá nejhorší. V diskusi mohou zdůvodnit proč, nebo mezi jakými tvrzeními se rozhodovali.

Téměř čtvrtin obyvatel zemí Evropské unie žije v místech, které jsou vzdáleny méně než 500 metrů od silnic, po nichž ročně projede více než 3 milióny vozidel. Bydlení blízké u silnic a vysoké hladiny znečištění znamená každoročně ztrátu téměř čtyř milionů let života.

Prach z výfuků zkracuje život Evropanům v průměru o více než 8 měsíců, Čechům o více než 10 měsíců. Průměrná délka života ve velkých městech je celý jeden rok kratší.

Šest z deseti obyvatel evropských měst bylo v 1990 až 2004 dlouhodobě vystaveno nadměrným koncentracím přízemního ozónu.

V letech 1990 až 2004 bylo 43 % Evropanů žijících ve městech vystaveno množství prachu, které přesáhlo platné limity; nejhoršími oblastmi jsou Benelux, Česká republika, Polsko, Maďarsko, jižní Španělsko a severní Itálie.

Snížení emisí malých prachových částic o třetinu by zachránilo asi 350 životů na každý milion obyvatel žijících ve městech.

Znečištění ovzduší má na svědomí sedmkrát více životů než dopravní nehody na evropských silnicích, které si vyžádají kolem 45.000 lidských životů ročně.

Znečištění ovzduší způsobuje každý rok předčasnou smrt asi 370.000 Evropanů a 9.000 obyvatel ČR.

Až 40 % evropské populace je vystaveno takové míře hluku, která může způsobit škody na zdraví.

V Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou 3 % procent všech úmrtí na srdeční selhání.

100.000.000 obyvatel EU je zasaženo škodlivým hlukem.

V Praze je škodlivým hlukem zasaženo přes 90.000 lidí.

Dlouhodobý vliv vysokých koncentrací výfukových plynů naftových motorů vede k nárůstu výskytu rakoviny o 40 %.

AKTIVITA 7 (Hádanka na závěr) – Kolik vzduchu je třeba ke spálení jednoho litru benzínu? Na kolik litrů spáleného benzínu by vystačil objem třídy? Odpověď: Na spálení jednoho litru benzínu je třeba průměrně cca 10 metrů krychlových. Kolik vzduchu spotřebujeme cestou do školy?

Otázka na závěr: Je vidět vzduch, který je spotřebováván provozem aut?